Pamatuju si, že když jsem byl malý, zeptal jsem se jednou ve výtahu rodičů proč si lidé mezi sebou vyměňují peníze, když jsou vlastně úplně zbytečné a všichni by si mohli vyměnit věci co umí vyrobit, za věci co potřebují.

Implementovat takový systém se ale nepovedlo a přestože já bych velice rád směňoval věci co umím vyrobit za věci co potřebuji, obávám se že ne každý je na světě ochoten nechat si naprogramovat robota za plynové kartuše nebo opravit počítač za mapy Pamíru.

Pro svoji cestu jsem v žádném případě nechtěl shánět sponzory, kterým bych se musel zodpovídat, protože tím zásadně utrpí celá ta idea svobody, kterou má cestování do neznámých dálek naplňovat. Nechtěl jsem ani čekat, až budu mít dostatek peněz, protože ten nebudu mít nikdy a tak jsem vyjel jen tak. Věřím, že pokud o něco celým srdcem usiluji, celý Vesmír se spojí aby to umožnil. Věřím v les a louku a noc, ve které roste kukuřice a především věřím v lidi, kteří v těch lesech, lukách a Vesmírech žijí.

Nevěřím a nespoléhám se na samospásné řešení, ale prozřetelnosti by se mělo jít naproti. Jestli vás tedy můj příběh zaujal, můžete se stát jeho součásí a přispěním pomocí tlačítka Donate (nebo zasláním na účet) mě poslat zase o něco dál.

Přispět

č. ú.: 43-1857080227/0100

Jakákoliv částka mi velmi pomůže, už jsem dokázal přežít týden i se 100 CZK. Kromě jídla ale stejně 90% všech prostředků podpoří asijský byrokratický aparát a já vám tak kromě poděkování níže budu moci poslat fotky mého spokojeného, čerstvým vízem nacpaného pasu.

Podporovatelé

Poděkování „startérům“ Amazonského filmu

Přidat komentář